Když si člověk hned po ránu uvědomí, že dneska musíme loď vrátit, začíná mu
to být hodně líto.
Sice máme na dnešek celkem dlouhou trasu, ale protože na ní existuje spousta zkratek,
na jezeře Groote Brekken odbočujeme z naší naplánované trasy na jih a jedeme do
Lemmeru.
Jezero je sedm kilometrů dlouhé a jedeme proti silnému jižnímu větru. Vytváří
vysoké vlny, kterými se příď lodi s mohutným rachotem probíjí a vodní tříšť
stříká až na okna kormidelny, takže každou chvilku musíme pouštět stěrače. Potřebovaly
by vyměnit stírací gumičky.
Lemmer je poslední město, jež na naší dovolené navštěvujeme. Ani o něm se náš
průvodce nezmiňuje.
Město původně leželo na břehu zálivu Severního moře, kterému se říkalo moře Zuiderské.
Pak přes ústí zálivu postavili hráz, záliv přejmenovali na Ijsselmeer a řeky,
které se do zálivu vlévají, za ta léta nahradily slanou vodu vodou sladkou. Takže
místní obyvatelé vlastně bydlí místo u moře u jezera.
Na palubní desce naši lodi je tabulka s přísným zákazem na Ijsselmeer vyplouvat.
Jak jsme zjistili po našem návratu z dokumentárního filmu v televizi, v Lemmeru
je obrovská parní přečerpávací stanice, která pumpuje přebytečnou vodu z polderů
do moře. Pracuje sice jenom když nestíhají elektrická čerpadla, ale i po více
než sto letech je dokonale funkční.
Tuhle čerpací stanici jsme neviděli.
My jsme vlastně neviděli ani Ijsselmeer, protože jsme si mapu nechali na lodi
a ve městě se nám povedlo se tak úžasně dezorientovat, že jsme k moři vůbec netrefili.
Je to škoda, ty televizní záběry vypadaly moc hezky.
Iva konečně našla to správné kýčoviště a koupila si jako suvenýr docela pěkný
hrneček na kafe. Mamut si jeden koupil taky, teď si do něj vaří kafe a pochvaluje
si, že mu v něm to kafe krásně stydne. Mamut totiž má rád studené kafe, barbar.
Bušek si chtěl koupit větrný mlýn, který by se točil, když se na něj fouká, ale
vyrábět něco takového asi v Holandsku zatím nikoho nenapadlo.
Cestou k lodi potkáváme zvláštní strom. Vypadá, jako kdyby byl z umělé hmoty.
I když ho ošaháváme, vypadá, jako kdyby byl z umělé hmoty. Ale pak jsme jich našli
ještě několik, každý vypadal trochu jinak a byly dost vysoké, takže usuzujeme,
že asi budou přírodní.
Přesně v poledne odplouváme z Lemmeru a míříme zpět po jezeře Groote Brekken
na trasu. Vítr teď vane odzadu, takže sice tolik nešploucháme, ale zato nám fouká
smrad z výfuku rovnou do kajuty. Kritická situace nastává při odbočení z jezera
na kanál Follegasloot, když musíme jet kus cesty bokem k vlnám. Loď se divoce
zmítá, otevřená dvířka buší jako zběsilá, zavřená dvířka se otevírají a přidávají
se k bušení a celá posádka by potřebovala být chobotnicí, aby se mohla jednou
rukou držet a zbývajícíma rukama chytat předměty, létající po kajutách.
V půl třetí podjíždíme dálniční most ze Sneeku do Joure. Od něj je to skoro
dvě hodiny plavby do Sneeku, zatímco večer, až po něm ze Sneeku pojedeme, to bude
trvat autem asi devět minut.
V půl čtvrté vaříme obědovečeři na ostrově, oddělujícím veliké jezero před Sneekem
od menšího jezera před Sneekem a v půl páté vyrážíme k loděnici.
Přistání v půjčovně ve Sneeku byl zatím nejkomplikovanější zážitek, který jsme
při řízení lodi zažili. Mysleli jsme si, že už loď docela umíme řídit, ale tohle
nás z toho dojmu vyléčilo.
Obsluha po nás chtěla, abychom v silném bočním větru zajeli v polovině přístavního
bazénu k můstku, a ještě k tomu pozadu.
Nebudu popisovat co se dělo při obou našich pokusech o přistání, protože bych
musel citovat výrazy, které se většinou vytečkovávají, ačkoliv je každý zná. Řekněme
že na lodi vládla vzrušená atmosféra a posádka silně zvyšovala hlas.
Nakonec jsme nabrali pana instruktora, který s lodí přistál.
Ale nutno říct, že i tomu to dalo docela práci a tři lidi se museli podle jeho
nesrozumitelných pokynů chytat okolních lodí, odtlačovat se od nich nebo se k
nim přitahovat, a že když jsme pak to přistání objektivně zhodnotili, nebyl to
jednoduchý manévr.
Pak umýt paluby, dotankovat přes sto litrů nafty (takže jsme vyjeli přes půlku
nádrže a ukazatel paliva ukazoval pořád plnou nádrž), zaplatit ji a máme po dovolené.
<< ČtvrtekÚvod >>