Poloha: 54°10'48"N, 015°33'31"E
Kołobrzeg, ležící padesát mil severovýchodně od Świnoujście, je dalším z polských přístavů, ve kterém jachtaři naleznou krásnou novou a moderní marínu s kapacitou 100 lodí.
Zřejmě již v 7. století existovala u ústí řeky Parsęta osada, jejíž obyvatelé získávali z mořské vody sůl.
Polský kníže Boleslav Chrabrý zde v roce 1000 založil biskupství, ale protože to první biskup Reinbern s obracením pohanů na pravou víru poněkud přeháněl, po pár letech ho místní obyvatelé vyhnali a užívali si samostatnosti a pohanství dalších sto let, než jim vojska krále Boleslava III. Křivoústého ohněm a mečem vysvětlila výhody křesťanství a nadvlády Piastovců.
Ve čtrnáctém století se Kolobřeh stal členem hansovní ligy, což vedlo k dalšímu rozvoji města a přístavu, a postupně zde začali nad původním slovanským obyvatelstvem převažovat Němci. Po třicetileté válce Kolobřeh připadl Braniborsku a začalo se budovat jeho nové opevnění. Ačkoliv za moc nestálo, vylámala si na něm napoleonská armáda zuby. Koncem dubna 1807 se totiž stal velitelem obrany města šikovný major August von Gneisenau a dokázal odolávat trojnásobné francouzské přesile až do uzavření příměří na počátku
července, čímž si nejen otevřel dveře k vojenské kariéře a dotáhl to pak až na pruského polního maršála, ale založil i mýtus o své neporazitelnosti.
Koncem 19. století se Kolobřeh začal měnit na přímořské lázně a tento rozvoj ukončila až první světová válka, během které se z lázní stal lazaret, a poválečné obnovení samostatného Polska zdejšímu turistickému ruchu také příliš nepomohlo. Počátkem března 1945 na přístav zaútočila sovětská a polská vojska a během dva týdny trvajících urputných bojů bylo celé město totálně zničeno. Po válce připadl Kolobřeh Polsku.
Vjezd do přístavu Kolobřeh je tvořen dvěma mírně k severozápadu stočenými vlnolamy, vzdálenými 84 metrů od sebe. Světlo majáku v Kolobřehu by mělo být za normálních podmínek viditelné ze vzdálenosti 16 mil a světla vjezdových majáků na koncích mola ze vzdálenosti 5 mil, takže i v noci se do přístavu vplouvá bez problémů.
Když na konci obchodního přístavu zahnete vlevo, otevře se po pravé straně vjezd do přístavního bazénu jachtařské maríny Solna.
Marína Solna má kapacitu 100 stání, stojí se zde bokem u plovoucích mol a každé stání má vlastní přípojku elektřiny i vody. V budově maríny je kromě sociálních zařízení a kanceláře správce přístavu i prádelna, umývárna nádobí, jachtařská prodejna a v patře restaurace.
Za lodě do délky 10/13 metrů se platí poplatek 30/40 zlotých za noc, sprcha stojí 5 zlotých, pračka 10 a elektřina 1 zlotý za 1 kWh.
Jedinou výtkou může být absence čerpací stanice pohonných hmot; ty lze získat buď v podniku městských služeb na rohu ulic Solna a ppor Józefa Śliwińskiego necelý kilometr od maríny, pokud si tam dojdete pěšky s kanystrem (akceptují platební karty), nebo se dá domluvit přistavení cisterny s palivem u správce přístavu.
Součástí areálu maríny Solna v Kolobřehu je pevnůstka Reduta Bagienną z roku 1774, jež tvořila klíčový bod obrany přístavu a chránila vjezd do řeky Parsęta. V březnu 1945 ji bránil oddíl německých námořníků, kteří dokázali tři dny blokovat postup polských jednotek. V současné době slouží jako restaurace a večer se v ní pořádají koncerty. Zhruba 300 metrů jižně, na druhém břehu řeky, se nachází podobná pevnůstka Reduta Solna, obklopená vodním příkopem.
Námořník by samozřejmě neměl minout maják. První byl v Kolobřehu postaven již v roce 1666, ale zapaloval se pouze v případě, že byla přístavu očekávána loď. Trvale fungující maják vznikl až o 200 let později a svítilo se v něm olejem. Roku 1909 vybudovali nový maják s plynovým osvětlením, ale ten vyhodil do vzduchu wehrmacht v březnu 1945. Současný maják je postaven na místě bývalé reduty z 18. století a za 6 zlotých vstupného si ho můžete prohlédnout.
Asi nejcennější stavbou v Kolobřehu je pětilodní bazilika Panny Marie z přelomu 14. a 15. století, která je krásnou ukázkou pomořanské gotiky.
Došla k úhoně ve všech válkách, co se Kolobřehem převalily, naposledy ji zcela rozstřílelo sovětské dělostřelectvo, ale přesto se ji vždy podařilo obnovit.
Z muzeí v Kolobřehu stojí za zmínku empírový Pałac Braunschweigów v ulici Armii Krajowej se stálou expozicí o dějinách města. V ulici ppor Emilia Gierczaka naleznete dům hanzovního obchodníka z 15. století a hned vedle můžete navštívit další zajímavé muzeum, dokumentující historii polské armády od středověku po současnost. Jeho sbírky tvoří středověké zbraně a exponáty z námořních bitev, zbraně, vybavení a uniformy polských vojáků z první a druhé světové války, vojenská vozidla, letadla a dělostřelecká technika.
Nový námořní skansen vznikl v roce 2013 v Bałtycké ulici vedle pevnůstky Reduta Solna nedaleko maríny a je v něm k vidění například hlídkový člun ORP Fala, raketový kutr ORP Władysławowo nebo zbytky legendárního torpédoborce ORP Burza z roku 1929.
Moje návštěva: 4.8.2013
Poslední aktualizace: 24.10.2014
Psáno pro časopis Yacht 11/2014.