Fridtjof Nansen se rozhodl podniknout expedici, která využije mořský proud pro dobytí severního pólu.
Nejdůležitější byla expediční loď. Musela být malá a lehká, musela vydržet obrovský tlak ledu a musela poskytnout dvanácti mužům dostatečný komfort při pětiletém pobytu v Arktidě.
Žádná taková loď neexistovala a tak Nansen se Sverdrupem a předním norským námořním konstruktérem Colinem Archerem začali vymýšlet nejodolnější loď na světě. Výsledkem byl dřevěný třístěžňový škuner Fram.
Psáno pro časopis Yacht 3/2013
Protože se pomalu blíží sezóna, aktualizoval jsem pro zájemce o vnitrozemský jachting stránku o půjčovnách plachetnic a motorových člunů na českých a moravských vodách.
Zabrzdili jsme v odstavném pruhu a loď i auto zahalil černý čmoud a smrad z pálící se pneumatiky.
Guma skutečně v čudu byla, ale to byl ten menší problém. Horší bylo ulomené přední rameno pravého kola zadní nápravy, díky kterému se celé kolo vyvrátilo bokem. Okamžitě nám došlo, že jsme vlastně měli velké štěstí, protože kdyby takhle ruplo přední kolo, zablokovalo by i zadní a vlek by pravděpodobně stáhnul celou soupravu do lesa. Nedejbože kdyby se to stalo na levé straně…
V každém případě nám bylo jasné, že se letošní jachting odkládá. Parkoviště jsme měli kilometr za sebou, což nám bylo platné jako padák v ponorce, a k nejbližšímu sjezdu z dálnice byly zhruba čtyři kilometry.
Psáno pro časopis Yacht 11/2012
Poslední květnový víkend hostila loděnice TJ Koh-i-noor na jihočeském rybníku Bezdrev výroční setkání členů Klubu La Grace.
Ačkoliv většina návštěvníků si již vyzkoušela námořní jachting na 24 metrů dlouhé replice osmidělové brigy La Grace, postavené českými a slovenskými nadšenci podle švédských plánů z poloviny 18. století, téměř nikdo z nich dosud neměl možnost vyzkoušet jachting na okruhových plachetnicích.
Celé sobotní odpoledne tak kolem loděnice ve slabém větru popojížděly plně vytížené lodě tříd Evropa, 420 a Optimist a někteří členové klubu tak ani nestihli vyprávění kapitána Pepy Dvorského o zimních příhodách La Grace v Karibiku a prvního navigačního důstojníka Petra Scheiricha o podzimní plavbě přes Atlantik, na které byla loď od Kapverdských ostrovů až k Barbadosu navigována pouze s pomocí kompasu, sextantu a chronometru.
Počátkem května pořádá loděnice Vltava tradiční závody dětských vodáckých oddílů o Sázavské pádlo a Sázavského medvěda.
42. ročník závodu se nesl v duchu filmu.
Další z dílů mého seriálu marínách, které jsem navštívil při jachtingu na Baltu, se věnuje přístavu Bergkvara.
Marina Bergkvara je malá marína na východním pobřeží Švédska, 19 mil jižně od Kalmaru. Je spojena s autokempem a díky tomu je otevřena mnohem déle než ostatní švédské jachtařské přístavy.
Lodě stojí kolmo k molu s vyvázáním zádi na kotevní bóji.
Arthur Ransome napsal knihu Secret Water v roce 1940.
V prvním českém překladu vyšla pod názvem Tábor u tajuplného moře, v dalších vydáních již jako Záhadné vody.
Celý příběh prožívají Vlaštovky a Amazonky v oblasti Walton Backwaters, zhruba osm kilometrů jižně od přístavu Harwich na východním pobřeží Anglie.
Oblast Walton Backwater je jachtařsky velmi zajímavá, ale značně náročná na navigaci. Lodě s větším ponorem by se sem prakticky vůbec neměly odvažovat, zejména za odlivu, a protože většina plavebních znaků není osvětlena, rozhodně se nedoporučuje zde plout potmě.
Do přístavu v městečku by dnes už nedoplul nejenom Racek, ale ani Nancy se Světluškou, protože bývalý plavební kanál k městu je tak zanesený, že za odlivu vystupuje na některých místech i tři metry nad hladinu a plout zde lze pouze za přílivu. A i tak občas dochází k problémům. Bazén v maríně Walton Yacht Basin sice má hloubku 2 metry a je uzavřen vraty, aby se v něm udržela voda, jenže když je občas nízký příliv, tak ta vrata nesmí otevřít, aby si vodu z přístavního bazénu nevypustili.
"...došel jsem k přídi, natáhl se po zábradlí, ujela mi noha a já s obrovským rachotem zahučel pod loď. Svině švédská klouzavá! A to byl tenhle šutr úplně suchej.
Jak jsem tak stál po pás v moři, prováděl rychlou inventuru kostí a naražené části těla se mi stavěly do fronty na stížnosti, uváděly mě trochu do rozpaků některé kapitánovy dotazy..."
Počátkem září 2011 jsem pomohl přeplout plachetnici s/y Eternity prezidenta České asociace námořního yachtingu Standy Bílka ze švédského Stockholmu do polského přístavu Trzebież. I když to byl díky klouzavým švédským skalám zatím můj nejbolestivější zážitek při námořním jachtingu, byla to skvělá plavba.
Jihoanglický přístav Portsmouth je hlavní základnou britského Královského námořnictva a po Doveru druhým nejfrekventovanějším trajektovým přístavem.
Strategické polohy Portsmouthu si byli vědomi už staří Římané, kteří zde během své okupace postavili přístavní pevnost. Za panování Jindřicha VIII. se z něj stal nejdůležitější přístav anglického námořnictva, ovládající plavbu Lamanšským průlivem, a dějiny města jsou těsně spjaty s rozvojem Británie v námořní velmoc.
V současnosti je zdejší největší a nejstarší britská námořní základna sídlem dvou třetin plavidel Royal Navy, je zde nejstarší suchý dok na světě a řada loděnic, muzeí a historických památek.
Na pár dní jsem se zajel podívat za odrostlejšími členy loděnice Vltava na puťák na Lužnici a vyzkoušel tam přístroj BENQ DC C1430. Jak je vidět na fotkách, nazývat ho fotoaparátem je poněkud nadnesené, ale jako obrazový záznamník funguje docela pěkně.