Plavba na Bornholm

První den plavby z Breege do přístavu Ystad

Jachting na BaltuMapa největšího německého ostrova Rujána připomíná siluetu strašidla, které pod krkem prožraly myši a tak do něj nateklo moře. Pod hlavou strašidla leží na břehu zátoky lázeňské městečko Breege a v něm sídlí charterová společnost MOLA Yachting. Z  Breege se tedy k moři dostanete buď po půl hodině pěšího pochodu směrem na východ, nebo po dvanácti mílích plavby na motor úzkým vybójkovaným kanálem směrem k západu. Bójky je nutné pečlivě hlídat, protože mořský záliv je sice široký, ale pár metrů od vybagrované plavební trasy chodí kachny pěšky.

Jachting na BaltuTaké je třeba počítat s tím, že v Breege podstatně zvětšili kapacitu mola, ale záchody a umývárny ponechali v původní velikosti. Na to jsme doplatili při naší jarní plavbě kolem Rujány, když jsme díky návalu na záchodě vypluli místo ráno až v půl jedenácté. Kdo chce brzy ráno vyplout, musí být ještě rannější ptáče než domorodí jachtaři.

Jachting na BaltuV neděli 6. září 2009 tedy vstáváme v šest ráno, abychom předběhli Němce v umývárnách, krátce po půl deváté vyplouváme od mola a míříme k moři. Zamračená obloha občas oplachuje palubu dešťovou přeháňkou, teplota šplhá na 17 stupňů a západní vítr vane rychlostí 24 uzlů, když po jedenácté hodině míjíme maják Dornbusch a dostáváme se ze závětří ostrova Hiddensee na volné moře. Výška vln odpovídá síle větru, jejich strmost osmimetrové mělčině a jak se tak při vztyčování plachet krčím u stěžně a o záda se mi rozbíjí už čtvrtá vlna, jsem vděčný za svůj goretexový jachtařský obleček. Jen je škoda, že jsem si nevzal i holinky.

Jachting na BaltuTahle západní šestka už vane pár dní, a i když je dánské pobřeží v návětří vzdálené jenom čtyřicet mil, dokázala moře pěkně načechrat. Ale docela zvláštním způsobem: loď občas jede po téměř rovném kusu moře, pak se najednou propadne do třímetrové díry a dál zas pokračuje normální dvoumetrové vlnění. Taková divná interference.

Plout přímo na Bornholm by znamenalo téměř 60 mil na zadní vítr, což vypadá za stávajícího počasí na docela nepohodlnou plavbu, a proto nabíráme severoseverovýchodní kurz na švédský Ystad.

Protože mi to poskakování na vlnách nedělá moc dobře, žádám posádku aby mě vzbudila, až přijde čas na moji hlídku, zalézám do kajuty a upadám do bezvědomí na lavici v salónu. Nevzbudili mě. Prý mě nechtěli rušit, když jsem si tu plavbu dole tak hezky užíval.

Když jsem se po pár hodinách probral sám od sebe, nic mi nebylo. Jako kdyby tu mou kinetózu někdo vypnul vypínačem. Takže prima. Ze zkušenosti vím, že další dny už budu v pořádku.

Jachting na BaltuKolem páté hodiny vítr polevuje na 17 uzlů, vlny klesají pod dva metry a před přídí se objevuje švédské pobřeží. Za soumraku doplouváme před vlnolamy přístavu Ystad a pokoušíme se identifikovat dvě navigační červená světla, která by měla označovat vjezd do maríny.
Přímo pod věží kostela na náměstí nějaká červená světla vidět jsou, ale jak připlouváme blíž, tak mizí a jiná nemůžeme najít. Zřejmě to byl nádražní semafor nebo nějaká podobná kulišárna.

Jachting na BaltuPořád je ale ještě v šeru dost vidět, takže se i bez navigačních světel protahujeme do přístavního bazénu a v půl deváté večer přistáváme po 67 mílích plavby u plovoucího mola v maríně Ystad.

Správce přístavu přes víkend nefunguje, tak mu ještě v devět večer telefonujeme, aby nám alespoň řekl kód elektronického zámku na záchod a do sprch. Kód nám řekl a slíbil že zítra přijede a zkasíruje nás.

Lenka ohřívá k večeři své výtečné domácí španělské ptáčky z ptáka (nevím jestli to bylo z kuřete nebo z krůty) a v jedenáct zalézáme do pelechu.

Předchozí:Úvod Následující:Ystad a Kåseberga

 

Nahoru ^

Creative Commons License
Miroslav Jaroš
Praha 8
Kontakt: Elektronická pošta, telefon 603 449 974
www.miroslavjaros.cz