Večer jsme seděli v lodi, mazali si spálené nosy, popíjeli pivo a vymýšleli, co
udělat zítra.
Původně jsme totiž chtěli odplout s ranním odlivem, ale přímo
naproti nám, na druhé straně zátoky, trčela silueta staré britské ponorky HMS
Alliance v gosportském muzeu ponorek Royal Navy Submarine Museum
a Ondřej se na ní ráno chtěl jít podívat, jelikož v ponorce nikdy nebyl a dneska
jí navštívit nestihl.
Nakonec se vypočetlo, že i když vyplujeme po obědě,
ke skaliskům Needles se dostaneme ještě za světla, abychom si je mohli
vyfotografovat, a tak bylo rozhodnuto.
Na Velikonoční pondělí v deset dopoledne domorodého času stála naše posádka
v pokladně Royal Navy Submarine Museum a kupovala si lístky.
Projevil jsem se
tam jako pěkný ťulpas, neboť jsem chtěl vstupenku za 10 liber zaplatit bankovkou
s nápisem 10 Euro a trvalo dost dlouho, než se mi rozbřesklo v čem pan pokladní
vidí problém.
U hlavní haly stálo torpédo MK-24 Tigerfish, takže jsem konečně na vlastní oči
spatřil, čím byla původně vyzbrojena
ponorka HMS Otus v Sassnitz, co jsem
navštívil před dvěma lety při plavbě kolem Rujány.
Mezi hlavní atrakce
muzea ponorek, alespoň pro mne, patřila jediná dochovaná ponorka
třídy X z druhé světové války HMS X-24 pro čtyřčlennou posádku.
Šest těchto ponorek (X-5
až X-10) zaútočilo v září 1943 při operaci Source na německou bitevní loď
Tirpitz v norském Altenfjordu a dvěma z nich se podařilo uložit pod kýl německé
lodi čtyři dvoutunové nálože amatolu, jejichž výbuch poškodil trup natolik,
že Tirpitz nadále nebyl schopen bojové plavby na volném moři; všech šest ponorek
bylo během akce ztraceno.
Ponorka X-24, vystavená v muzeu, zaútočila 15. dubna
1944 na plovoucí dok v norském Bergenu během operace Guidance. Posádka se ovšem
nestrefila při ukládání náloží a omylem potopila nákladní loď Bärenfels, stojící
vedle doku. Plovoucí dok vyvázl jen s lehkým poškozením a poslala ho ke dnu
až nová mise ponorky X-24 o pět měsíců později.
Ponorky typu X měly délku 51 stop a výtlak 27 tun, byly poháněny stejným
dieselovým motorem jako londýnské autobusy, dosahovaly rychlosti 6 uzlů
na hladině a 5 uzlů pod hladinou a mohly se ponořit do hloubky 300 stop.
Maximální operační doba byla 10 dnů.
Čtyři lidé, zavření v téhle plovoucí rakvi
déle než týden, to je děsivá představa.
V muzeu je vystavena i ponorka Holland 1 z roku 1901.
Její konstruktér John
Philip Holland byl původem Ir, žil v Americe a tato první britská ponorka byla
postavena za 35 tisíc liber v loděnici Vickers Maxim v Barrow-in-Furness
na základě licence, koupené Admiralitou od americké společnosti Electric Boat
Company.
Od září 1902 ponorka sloužila pod vedením poručíka Arnolda Fosterse
na námořní základně v Portsmouth a v listopadu 1913 šla ke dnu nedaleko
Eddystone.
14. dubna 1981 vrak ponorky nalezla minolovka HMS Bossington, další
rok ho vyzdvihli, očistili, ošetřili proti korozi, opravili a v roce 1983
vystavili v muzeu ponorek v Gosport. Protikorozní ochrana ovšem nefungovala,
po deseti letech byla ponorka opět v zoufalém stavu, a tak ji na čtyři roky
ponořili do roztoku uhličitanu sodného, aby se neutralizovaly chloridové ionty,
způsobující nekontrolovatelnou korozi.
Ponorka je nyní umístěna ve speciální
hale, jejíž vysoušecí systém trvale udržuje relativní vlhkost vzduchu pod 40%
a tak chrání trup proti dalšímu poškození.
Ponorka Holland 1 s osmičlennou posádkou dokázala plout pod vodou až 20 mil
rychlostí 7 uzlů a mohla se potopit do hloubky 100 stop. Byla poháněna americkým
spalovacím motorem o výkonu 160 koní a elektromotorem o výkonu 70 koní,
napájeným ze 60 baterií o váze 25 tun; na přídi byla umístěna nádrž na 600
galonů paliva a 18" torpédomet.
Největším exponátem
v muzeu ponorek Royal Navy Submarine Museum je
ponorka HMS Alliance z roku 1947,
jediná dochovaná ponorka třídy Amphion (celkem jich bylo postaveno 14). Tato
třída, určená pro službu na Dálném Východě, byla jedním z pouze dvou nových
britských typů ponorek, vyprojektovaných za druhé světové války (tím druhým
typem byly ponorky třídy „X“). Smí se do ní pouze s průvodci, což jsou
bývalí námořníci ponorkového loďstva a někteří sloužili dokonce i na palubě
ponorky HMS
Alliance.