Jachting

Plavby a zajímavosti

Skip Navigation LinksÚvodní stránka > Jachting

Přístav Mrzeżyno, Polsko

Přístav Mrzeżyno, Polsko Další z dílů mého seriálu přístavech, které jsem navštívil při jachtingu na Baltu, se věnuje přístavu Mrzeżyno.
Malý, mělký, s nebezpečným vjezdem.
Tak by mohla znít charakteristika polského přístavu Mrzeżyno, ležícího ve dvou třetinách plavby z Dziwnowa do Kołobrzegu.
Podle předpisů do přístavu Mrzeżyno (stav v roce 2014) nesmí vplouvat lodě delší než 12 metrů a širší než 4 metry, maximální ponor určuje správce přístavu podle aktuálních podmínek a vplouvání a vyplouvání z přístavu je povoleno pouze pokud je viditelnost větší než 2 námořní míle, síla větru nepřesahuje 3°B a stav moře 2°B.

Půjčovny plachetnic a motorových lodí v ČR

Protože se pomalu blíží sezóna, aktualizoval jsem pro zájemce o vnitrozemský jachting stránku o půjčovnách plachetnic a motorových člunů na českých a moravských vodách.

Plavba pod polární kruh

Plavba pod polární kruh Počátkem roku 2013 mi Standa Bílek, prezident České asociace námořního jachtingu, nabídl místo v posádce, která měla za úkol dopravit plachetnici Bagatela z polského Štětína do norského Trondheimu.
Doplout téměř k severnímu polárnímu kruhu, to byla nabídka, která nešla odmítnout.
V pátek 21.6.2013 v půl třetí odpoledne tedy náš mikrobus dorazil do štětínské PTTK maríny.
Bylo před námi zhruba 1000 námořních mil a na jejich uplutí jsme měli 14 dní, takže bylo jasné, že filmová hláška "Máme zpoždění, nezastavujem" bude během plavby asi dost populární.

Potopení plachetnice Wyvern

Potopení plachetnice Wyvern Ve čtvrtek 11.7.2013 v 5:21 přijala švédská námořní a letecká záchranná služba kapitánovo tísňové volání.
Wyvern se nachází mezi jižním cípem ostrova Öland a majákem Hoburg na jižním cípu ostrova Gotland, v místě vane vítr o rychlosti 30 uzlů, vlny dosahují výšky 3-4 metry, loď z nezjištěných příčin nekontrolovatelně nabírá vodu a potřebuje okamžitou pomoc.
V 6:20 začíná vyzvedávání prvního člena posádky z paluby potápějící se lodi do záchranného vrtulníku Lifeguard 907. Po čtyřiceti minutách je na jeho palubě osm námořníků z desetičlenné posádky a vrtulník s nimi odlétá na letiště v Kalmaru. Lifeguard 904 tam po pár minutách odlétá také, neboť mu dochází palivo. Ve čtvrt na devět jsou z paluby Wyvern vyzvednuti do vrtulníku poslední dva lidé, záchranná služba děkuje všem lodím, které se zúčastnily akce, a v 8:20 ukončuje záchrannou operaci.
Bohužel se zanedlouho ukazuje, že akce ještě nekončí...
Psáno pro časopis Yacht 10/2013.

Polární loď Fram

Polární loď Fram Fridtjof Nansen se rozhodl podniknout expedici, která využije mořský proud pro dobytí severního pólu.
Nejdůležitější byla expediční loď. Musela být malá a lehká, musela vydržet obrovský tlak ledu a musela poskytnout dvanácti mužům dostatečný komfort při pětiletém pobytu v Arktidě.
Žádná taková loď neexistovala a tak Nansen se Sverdrupem a předním norským námořním konstruktérem Colinem Archerem začali vymýšlet nejodolnější loď na světě. Výsledkem byl dřevěný třístěžňový škuner Fram.
Psáno pro časopis Yacht 3/2013

Ztroskotání Agnes

Ztroskotání Agnes Zabrzdili jsme v odstavném pruhu a loď i auto zahalil černý čmoud a smrad z pálící se pneumatiky.
Guma skutečně v čudu byla, ale to byl ten menší problém. Horší bylo ulomené přední rameno pravého kola zadní nápravy, díky kterému se celé kolo vyvrátilo bokem. Okamžitě nám došlo, že jsme vlastně měli velké štěstí, protože kdyby takhle ruplo přední kolo, zablokovalo by i zadní a vlek by pravděpodobně stáhnul celou soupravu do lesa. Nedejbože kdyby se to stalo na levé straně…
V každém případě nám bylo jasné, že se letošní jachting odkládá. Parkoviště jsme měli kilometr za sebou, což nám bylo platné jako padák v ponorce, a k nejbližšímu sjezdu z dálnice byly zhruba čtyři kilometry.
Psáno pro časopis Yacht 11/2012

Setkání Klubu La Grace 2012

Setkání Klubu La Grace 2012 Poslední květnový víkend hostila loděnice TJ Koh-i-noor na jihočeském rybníku Bezdrev výroční setkání členů Klubu La Grace.
Ačkoliv většina návštěvníků si již vyzkoušela námořní jachting na 24 metrů dlouhé replice osmidělové brigy La Grace, postavené českými a slovenskými nadšenci podle švédských plánů z poloviny 18. století, téměř nikdo z nich dosud neměl možnost vyzkoušet jachting na okruhových plachetnicích.
Celé sobotní odpoledne tak kolem loděnice ve slabém větru popojížděly plně vytížené lodě tříd Evropa, 420 a Optimist a někteří členové klubu tak ani nestihli vyprávění kapitána Pepy Dvorského o zimních příhodách La Grace v Karibiku a prvního navigačního důstojníka Petra Scheiricha o podzimní plavbě přes Atlantik, na které byla loď od Kapverdských ostrovů až k Barbadosu navigována pouze s pomocí kompasu, sextantu a chronometru.

S Eternity na Baltu

S Eternity na Baltu "...došel jsem k přídi, natáhl se po zábradlí, ujela mi noha a já s obrovským rachotem zahučel pod loď. Svině švédská klouzavá! A to byl tenhle šutr úplně suchej.
Jak jsem tak stál po pás v moři, prováděl rychlou inventuru kostí a naražené části těla se mi stavěly do fronty na stížnosti, uváděly mě trochu do rozpaků některé kapitánovy dotazy..."
Počátkem září 2011 jsem pomohl přeplout plachetnici s/y Eternity prezidenta České asociace námořního jachtingu Standy Bílka ze švédského Stockholmu do polského přístavu Trzebież. I když to byl díky klouzavým švédským skalám zatím můj nejbolestivější zážitek při námořním jachtingu, byla to skvělá plavba.

Portsmouth

Portsmouth Jihoanglický přístav Portsmouth je hlavní základnou britského Královského námořnictva a po Doveru druhým nejfrekventovanějším trajektovým přístavem.
Strategické polohy Portsmouthu si byli vědomi už staří Římané, kteří zde během své okupace postavili přístavní pevnost. Za panování Jindřicha VIII. se z něj stal nejdůležitější přístav anglického námořnictva, ovládající plavbu Lamanšským průlivem, a dějiny města jsou těsně spjaty s rozvojem Británie v námořní velmoc.
V současnosti je zdejší největší a nejstarší britská námořní základna sídlem dvou třetin plavidel Royal Navy, je zde nejstarší suchý dok na světě a řada loděnic, muzeí a historických památek.

Plavba na Channel Islands

Plavba na Channel Islands Když jsme pro nedostatek zájemců zrušili dva týdny před odjezdem plavbu z Rujány do Stockholmu, zdálo se, že se letos jachting odkládá a na Velikonoce zůstanu na suchu. Naštěstí se mi díky serveru jachting.info podařilo doplnit posádku pro přeplavbu kanálu La Manche a tak jsme na Velký pátek krátce po obědě vystupovali s Richardem a Honzou z auta v cherbourgském přístavu.
Před námi byla týdenní plavba na soukromé hliníkové plachetnici přes kanál La Manche do anglického přístavu Portsmouth a pak kolem ostrova Wight zpět přes Kanál na Normanské ostrovy Guernsey, Jersey a Alderney.

Plavba do Osla

Plavba do Osla Po loňských plavbách jsem všem kamarádům vychvaloval skvělý jachting na Baltu a všichni kamarádi mě i jachting na Baltu poslali k čertu.
Takže jsem zase jel jako účastník přeplavby pořádané společností AZ Euro Yachting. Tentoktát na plavbu z Breege do Oslo a zpět.
Od 25. dubna do 7. května 2010 jsme upluli 894 námořních mil a navštívili 9 přístavů.
Ověřil jsem si, že Balt umí na jaře pěkně ukázat zuby (ty poslední dva dny stály za to), ale že ani celkem velké vlny mi nedělaly problémy, když jsem se jich přestal bát. Tahle plavba mi hodně zvedla úroveň zkušeností a tak si teď říkám, že bych někdy moc rád vyzkoušel Severní moře.
Tento popis plavby vyšel ve zkrácené podobě v časopisu Yacht 12/2010

Briga La Grace - výroba stěžňů, ráhen a lanoví

Briga La Grace - výroba stěžňů, ráhen a lanoví Na začátku roku 2009 začala parta českých nadšenců pro historický jachting v čele s Pepou Dvorským a Danem Roseckým stavět repliku historické plachetnice z druhé poloviny 18. století.
Loď nazvali La Grace (neboli Půvabná) podle plachetnice prvního českého námořního kapitána, kartografa, korzára, obchodníka a člena guvernérské rady Nového Amsterodamu Augustina Heřmana ze Mšena.
Zavřít na několik týdnů živnost a vyrazit klukům pomáhat se stavbou La Grace v Egyptě, to jsem dost dobře nemohl, ale protože stěžně, ráhna, kladky a další části lodi se vyráběly ve Stolařství Viléma Pavlici ve Valašském Meziříčí, pomáhal jsem na podzim roku 2009 několikrát na Moravě.

Plavba na Bornholm

Plavba na Bornholm Bornholm je nejvýchodnější ostrov Dánského království a má za sebou dlouhou a zajímavou historii.
Na přelomu letopočtu na něm žil germánský kmen označovaný jako Burgundians. Nakonec založil Burgundsko, protože z Bornholmu ho vyhnali Vikingové.
Pak patřil Bornholm Dánsku, městu Lübeck, Švédsku, zase Dánsku, pak ho okupovali Němci, po nich Sovětský svaz a teď zase patří Bornholm Dánsku.
Byli tam Vikingové, byli tam Templáři, sakra to by v tom byl čert, abych tam nebyl taky!
V září 2009 jsme na Bornholm přes švédský Ystad úspěšně dopluli a užili si báječný jachting na podzimním Baltu.
Tento popis plavby vyšel ve zkrácené podobě v časopisu Yacht 11/2009

HMS Otus, britská ponorka třídy Oberon

HMS Otus, britská ponorka třídy Oberon HMS Otus je britská útočná a strážní diesel-elektrická ponorka třídy Oberon.
Celkem se v různých britských loděnicích vyrobilo 27 ponorek této třídy.
13 ponorek používala britská Royal Navy, šest ponorek Austrálie, po třech Kanada a Brazílie a dvě Chile.
HMS Otus byla v roce 1990 vyřazena ze stavu Royal Navy, několik let chátrala na vrakovišti v Portsmouth a nyní je vyvázána v přístavu Sassnitz, kde slouží jako plovoucí námořní muzeum.
Všechny fotografie na této stránce vznikly 19.5.2009, když jsme si jí byli prohlédnout během naší plavby plachetnicí kolem Rujány.

Jachting kolem Rujány

Jachting kolem Rujány Nikdo z kamarádů se mnou nechtěl jet na plachetnici na Balt.
Že prý je na Baltu zima, že tam fouká vítr a že se tam ve studené vodě nedá koupat.
A tak jsem využil nabídku na přeplavbu od společnosti AZ Euro Jachting a v polovině května roku 2009 vyrazil na týdenní plavbu z maríny Breege na Rujáně, jejímž cílem měl být dánský ostrov Bornholm.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme pouze obepluli Rujánu, na Bornholm jsme se nedostali. Ale ověřil jsem si, že důvody mých kamarádů, proč nejezdit na Balt, byly zcela nepravdivé.

První jarní plavba do Davle

První jarní plavba do Davle V sobotu 28. března 2009 v 10 hodin dopoledne měli majitelé různých lodí, převážně motorových, sraz pod komorou v Modřanech. Cílem této první jarní plavby byla Davle.
Nemaje vlastního plavidla, určil jsem si sraz nad plavební komorou jezu Praha - Modřany a rozhodl se, že si udělám alespoň takový sobotní fotografický výlet.

Ruská fregata Shtandart

Fotografie repliky ruské fregaty Petra Velikého z roku 1703 jsem pořídil ve Štětíně na konci poslední etapy regaty The Tall Ships Races 2007 Baltic.
Na tyto stránky se fotografie lodi dostaly jako inspirace způsobu umístění záchranného člunu pro stavbu brigy La Grace, no a když už tady jsou nahrané, tak je tady nechám.
Na stránce se lze podívat i na poslední plavby a aktuální pozici fregaty Shtandart podle systému MarineTraffic.

Jachting na Orlíku

Jachting na Orlíku Nad přehradní nádrží Orlík se válela hustá mlha, na stromech na břehu se nehnul ani lísteček a teploměr ukazoval čtyři stupně nad nulou, když jsme přejížděli přehradní hráz a mířili do maríny v rekreačním zařízení Loužek. Měl jsem zde na víkend zamluvenou plachetnici od společnosti Hacjacht.
Borkovi se nejdříve zdála zatraceně malá, protože se s jachtingem poprvé setkal letos v dubnu při přeplavbě Baltu a jejich Bavaria měla dvojnásobnou délku, ale když pak vstoupil do podpalubí, zjistil že příďové dvojlůžko je tady větší. Já měl trochu jiný problém, protože motor Barči má zvlášť řazení a zvlášť ovládání plynu. Bylo to poprvé, co jsem se s tímhle ovládáním v praxi setkal, a díky tomu jsem pak málem nechal jednoho člena posádky na břehu u zámku Orlík, když jsem nastartoval s omylem zařazeným zpětným chodem.

Strava na anglické válečné lodi

V roce 1772 vyplul James Cook s plachetnicemi Resolution a Adventure na svou druhou expedici, během které objevil Harveyovy (nyní Cookovy) ostrovy, překročil jižní polární kruh, prozkoumal Novou Kaledonii a objevil Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy.
Jak se jeho námořníci na plavbě stravovali popsal ve svém deníku.

Holandsko na lodi

Holandsko na lodi Nad placatou krajinou fučí ledový severozápadní vítr, chvílemi sprchne a počasí vypadá, jako kdyby za hodinu mělo začít sněžit. Bušek přesto optimisticky tvrdí, že podle tvaru mraků, směru větru a satelitních snímků ze včerejška si myslí, že se odpoledne udělá hezky.
Vyjeli jsme na Houkesloot, kde mezitím provoz ještě zesílil, a přes poměrně velké jezero a dále širokým kanálem směřovali ke kotvišti, doporučenému pro první noc. Instruktor zjevně věděl co dělá, když nás poslal tímhle směrem. Kanál byl široký, všemu nepříjemnému (třeba plachetnicím) se dalo poměrně bez problémů vyhnout, kormidelníci pomalu ztráceli vytřeštěný pohled a zcela nezaslouženě v nich sílil pocit, že už umí kormidlovat.

 

Nahoru ^

Creative Commons License
Miroslav Jaroš
Praha 8
Kontakt: Elektronická pošta, telefon 603 449 974
www.miroslavjaros.cz