"...došel jsem k přídi, natáhl se po zábradlí, ujela mi noha a já s obrovským rachotem zahučel pod loď. Svině švédská klouzavá! A to byl tenhle šutr úplně suchej.
Jak jsem tak stál po pás v moři, prováděl rychlou inventuru kostí a naražené části těla se mi stavěly do fronty na stížnosti, uváděly mě trochu do rozpaků některé kapitánovy dotazy..."
Počátkem září 2011 jsem pomohl přeplout plachetnici s/y Eternity prezidenta České asociace námořního yachtingu Standy Bílka ze švédského Stockholmu do polského přístavu Trzebież. I když to byl díky klouzavým švédským skalám zatím můj nejbolestivější jachtařský zážitek, byla to skvělá plavba.
Jihoanglický přístav Portsmouth je hlavní základnou britského Královského námořnictva a po Doveru druhým nejfrekventovanějším trajektovým přístavem.
Strategické polohy Portsmouthu si byli vědomi už staří Římané, kteří zde během své okupace postavili přístavní pevnost. Za panování Jindřicha VIII. se z něj stal nejdůležitější přístav anglického námořnictva, ovládající plavbu Lamanšským průlivem, a dějiny města jsou těsně spjaty s rozvojem Británie v námořní velmoc.
V současnosti je zdejší největší a nejstarší britská námořní základna sídlem dvou třetin plavidel Royal Navy, je zde nejstarší suchý dok na světě a řada loděnic, muzeí a historických památek.
Když jsme pro nedostatek zájemců zrušili dva týdny před odjezdem plavbu z Rujány do Stockholmu, zdálo se, že na Velikonoce zůstanu na suchu. Naštěstí se mi díky serveru jachting.info podařilo doplnit posádku pro přeplavbu kanálu La Manche a tak jsme na Velký pátek krátce po obědě vystupovali s Richardem a Honzou z auta v cherbourgském přístavu.
Před námi byla týdenní plavba na soukromé hliníkové plachetnici přes kanál La Manche do anglického přístavu Portsmouth a pak kolem ostrova Wight zpět přes Kanál na Normanské ostrovy Guernsey, Jersey a Alderney.
Další z dílů mého seriálu marínách, které jsem navštívil při jachtingu na Baltu, se věnuje přístavu Skagen.
Nejsevernější dánský přístav Skagen leží na konci Jutského poloostrova, na západě sahá k pobřeží Severního moře, na východě ho omývají vody Baltu a z jihu se na něj sune 40 metrů vysoká písečná duna Rabjerg Mile.
Okolní vody byly vždycky zrádné, báli se tudy plout i Vikingové, a proto je nyní okolí Skagenu názornou ukázkou stavebního a technického vývoje majáků.
Po dvou letech stavby byla 5. prosince 2010 v egyptském Suezu spuštěna na vodu replika brigy La Grace, postavená podle plánů z roku 1768. O měsíc později, 10. ledna 2011, byla briga La Grace přijata do organizace Sail Training International a stala se tak oficiální školní plachetnicí.
Pokud mezi vaše koníčky patří jachting, můžete si i vy vyzkoušet plavbu na této historické lodi, spojenou s výukou námořního řemesla, a to již od osmi tisíc korun za týden plavby.
V březnu 2011 jsou připraveny plavby v Rudém moři a v dubnu přeplavba z Egypta na Krétu a k Athénám, kde proběhne slavnostní křest. Poté se La Grace vydá do Itálie k ostrovu Elba a stráví léto plavbami mezi Itálií, Korsikou a Sardinií. Na podzim zamíří na Kanárské ostrovy a pak po stopách Krištofa Kolumba přes Atlantický oceán do Karibiku.
Podrobnější informace o lodi, plánovaných plavbách a možnostech rezervace získáte na stránkách La Grace.
Po loňských plavbách jsem všem kamarádům vychvaloval skvělý jachting na Baltu a všichni kamarádi mě i jachting na Baltu poslali k čertu.
Takže jsem zase jel jako účastník přeplavby pořádané společností AZ Euro Yachting. Tentoktát na plavbu z Breege do Oslo a zpět.
Od 25. dubna do 7. května 2010 jsme upluli 894 námořních mil a navštívili 9 přístavů.
Ověřil jsem si, že Balt umí na jaře pěkně ukázat zuby (ty poslední dva dny stály za to), ale že ani celkem velké vlny mi nedělaly problémy, když jsem se jich přestal bát. Tahle plavba mi hodně zvedla úroveň zkušeností a tak si teď říkám, že bych někdy moc rád vyzkoušel Severní moře.
Tento popis plavby vyšel ve zkrácené podobě v časopisu Yacht 12/2010
Na začátku roku 2009 začala parta českých nadšenců v čele s Pepou Dvorským a Danem Roseckým stavět repliku historické plachetnice z druhé poloviny 18. století.
Loď nazvali La Grace (neboli Půvabná) podle plachetnice prvního českého námořního kapitána, kartografa, korzára, obchodníka a člena guvernérské rady Nového Amsterodamu Augustina Heřmana ze Mšena.
Zavřít na několik týdnů živnost a vyrazit klukům pomáhat se stavbou La Grace v Egyptě, to jsem dost dobře nemohl, ale protože stěžně, ráhna, kladky a další části lodi se vyráběly ve Stolařství Viléma Pavlici ve Valašském Meziříčí, pomáhal jsem na podzim roku 2009 několikrát na Moravě.
Bornholm je nejvýchodnější ostrov Dánského království a má za sebou dlouhou a zajímavou historii.
Na přelomu letopočtu na něm žil germánský kmen označovaný jako Burgundians. Nakonec založil Burgundsko, protože z Bornholmu ho vyhnali Vikingové.
Pak patřil Bornholm Dánsku, městu Lübeck, Švédsku, zase Dánsku, pak ho okupovali Němci, po nich Sovětský svaz a teď zase patří Bornholm Dánsku.
Byli tam Vikingové, byli tam Templáři, sakra to by v tom byl čert, abych tam nebyl taky!
V září 2009 jsme na Bornholm přes švédský Ystad úspěšně dopluli.
Tento popis plavby vyšel ve zkrácené podobě v časopisu Yacht 11/2009
HMS Otus je britská útočná a strážní diesel-elektrická ponorka třídy Oberon.
Celkem se v různých britských loděnicích vyrobilo 27 ponorek této třídy.
13 ponorek používala britská Royal Navy, šest ponorek Austrálie, po třech Kanada a Brazílie a dvě Chile.
HMS Otus byla v roce 1990 vyřazena ze stavu Royal Navy, několik let chátrala na vrakovišti v Portsmouth a nyní je vyvázána v přístavu Sassnitz, kde slouží jako plovoucí námořní muzeum.
Všechny fotografie na této stránce vznikly 19.5.2009, když jsme si jí byli prohlédnout během naší plavby plachetnicí kolem Rujány.
Nikdo z kamarádů se mnou nechtěl jet na plachetnici na Balt.
Že prý je na Baltu zima, že tam fouká vítr a že se tam ve studené vodě nedá koupat.
A tak jsem využil nabídku na přeplavbu od společnosti AZ Euro Jachting a v polovině května roku 2009 vyrazil na týdenní plavbu z maríny Breege na Rujáně, jejímž cílem měl být dánský ostrov Bornholm.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme pouze obepluli Rujánu, na Bornholm jsme se nedostali. Ale ověřil jsem si, že důvody mých kamarádů, proč nejezdit na Balt, byly zcela nepravdivé.
V sobotu 28. března 2009 v 10 hodin dopoledne měli majitelé různých lodí, převážně motorových, sraz pod komorou v Modřanech. Cílem této první jarní plavby byla Davle.
Nemaje vlastního plavidla, určil jsem si sraz nad plavební komorou jezu Praha - Modřany a rozhodl se, že si udělám alespoň takový sobotní fotografický výlet.
Fotografie repliky ruské fregaty Petra Velikého z roku 1703 jsem pořídil ve Štětíně na konci poslední etapy regaty The Tall Ships Races 2007 Baltic.
Na tyto stránky se fotografie lodi dostaly jako inspirace způsobu umístění záchranného člunu pro stavbu brigy La Grace, no a když už tady jsou nahrané, tak je tady nechám.
Na stránce se lze podívat i na poslední plavby a aktuální pozici fregaty Shtandart podle systému MarineTraffic.
Nad přehradní nádrží Orlík se válela hustá mlha, na stromech na břehu se nehnul ani lísteček a teploměr ukazoval čtyři stupně nad nulou, když jsme přejížděli přehradní hráz a mířili do maríny v rekreačním zařízení Loužek. Měl jsem zde na víkend zamluvenou plachetnici od společnosti AZ Euro Yachting.
Borkovi se nejdříve zdála zatraceně malá, protože se s jachtingem poprvé setkal letos v dubnu při přeplavbě Baltu a jejich Bavaria měla dvojnásobnou délku, ale když pak vstoupil do podpalubí, zjistil že příďové dvojlůžko je tady větší. Já měl trochu jiný problém, protože motor Barči má zvlášť řazení a zvlášť ovládání plynu. Bylo to poprvé, co jsem se s tímhle ovládáním v praxi setkal, a díky tomu jsem pak málem nechal jednoho člena posádky na břehu u zámku Orlík, když jsem nastartoval s omylem zařazeným zpětným chodem.
V roce 1772 vyplul James Cook s plachetnicemi Resolution a Adventure na svou druhou expedici, během které objevil Harveyovy (nyní Cookovy) ostrovy, překročil jižní polární kruh, prozkoumal Novou Kaledonii a objevil Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy.
Jak se jeho námořníci na plavbě stravovali popsal ve svém deníku.
Nad placatou krajinou fučí ledový severozápadní vítr, chvílemi sprchne a počasí vypadá, jako kdyby za hodinu mělo začít sněžit. Bušek přesto optimisticky tvrdí, že podle tvaru mraků, směru větru a satelitních snímků ze včerejška si myslí, že se odpoledne udělá hezky.
Vyjeli jsme na Houkesloot, kde mezitím provoz ještě zesílil, a přes poměrně velké jezero a dále širokým kanálem směřovali ke kotvišti, doporučenému pro první noc. Instruktor zjevně věděl co dělá, když nás poslal tímhle směrem. Kanál byl široký, všemu nepříjemnému (třeba plachetnicím) se dalo poměrně bez problémů vyhnout, kormidelníci pomalu ztráceli vytřeštěný pohled a zcela nezaslouženě v nich sílil pocit, že už umí kormidlovat.