Ráno se ukazuje, že přistát hned u prvního mola byla zásadní chyba. Všechny
kachny z přístavu na něm mají schůzi a intenzivně pod sebe trousí.
Příště musíme
zajet o jedno molo dál, na tom nebyla ani jedna kachna a dokonce ani jedna stopa
po kachním pobytu.
Správce opravdu přijel, věnoval nám mapku města, vysvětlil kde je informační
středisko a vystavil účet.
Sice jsem odhadoval, že v Ystadu bude marína drahá,
ale 25€ za noc bylo skutečně překvapení. Na německé straně Baltu jsou ceny poloviční.
Protože neprošel můj návrh, že odpoledne přejedeme do maríny v Kåseberga
a prohlédneme si tamější kamenný kruh, zaplatili jsme stání na dvě noci
a vyrazili do města, které má prý řadu zajímavých památek a expozic.
Asi to bude pravda, sympatická slečna v informačním středisku nám místních
turistických atrakcí vyjmenovala celou řadu a dokonce je vyznačila v mapce.
Jenže pak dodala, že v pondělí (tedy dnes) jsou všechny zavřené.
Jediná otevřená atrakce je prý kamenný kruh Ales Stenar v Kåseberga. A když
Lenka zjišťovala jak se tam dostat, doporučila nám slečna bicykl.
Prý tam
dojedeme za hodinku a je to skoro pořád po rovině.
V tom okamžiku mě slečna přestala být sympatická, protože jsem na kole čtvrt
století neseděl.
Kapitán a zbytek posádky to ale považovali za báječný nápad.
Za 8,50€ jsme si tedy na odpoledne půjčili kola a vyrazili po stezce podél
pobřeží.
O to to pro mě bylo děsivější, protože Ales Stenar byl na druhé straně
zátoky a přes vodu jsem viděl, jak šílenou dálku budu muset šlapat. A také
na jak vysokém útesu ty šutry stojí.
Tenhle cyklistický výlet byl zatím nejpříšernějším zážitkem v mé jachtařské
kariéře.
V polovině cesty jsem měl dojem, že za chvilku určitě umřu, a když jsem
v Kåseberga upadl z kola a představil si zpáteční cestu, bylo mi líto, že jsem
to ještě neudělal.
Kamenný kruh Ales Stenar není kruh.
Má půdorys vikingské lodě a proto některé
prameny hovoří o tom, že ho postavili Vikingové a jedná se možná o pohřebiště
jejich náčelníka.
Jiné internetové stránky ovšem hovoří o stáří přes tři tisíce
let a o vlivu starých egyptských civilizací a některé do toho motají i ufouny.
Internet prostě snese všecko; já osobně jsem pro Vikingy.
Je to zajímavá stavba a za podívání stojí. Ovšem příště tam určitě nepojedu
na kole, ale lodí.
V Kåseberga je krásný malinký přístav
a na kameny to pak je půl kilometru pěšky do kopce.
Za svítání nebo za soumraku,
když tam snad nebudou hejna turistů, to musí být mnohem romantičtější
a tajuplnější místo.
Předchozí: Z Breege do Ystadu
Následující: Z Ystadu na Bornholm