Plavba na Bornholm

O přístavu Rønne, hradu Hammershus a marné touze po točeném pivu

Rønne, BornholmOstrov Bornholm má dlouhou a zajímavou historii. Na přelomu letopočtu na něm žil germánský kmen označovaný jako Burgundians, který sem přišel asi ze Švédska a pak se odstěhoval na jih do Burgundska.

Rønne, BornholmVyhnali ho totiž dánští Vikingové. Ti ovšem časem přijali křesťanství a tak přestali chlastat, vraždit, klít, souložit na potkání a krást v kostelech.
Kolem ale žila spousta jiných Vikingů, kteří ještě uctívali Odina a Thóra, byla s nimi zábava jako dřív a kradli úplně všude, a proto stavěli obyvatelé Bornholmu své kulaté kostely jako pevnosti.
Čtyři z nich dosud stojí a prý tvoří jakýsi geometrický obrazec.
Alespoň to tvrdí někteří lidé, zabývající se vymýšlením složitých odpovědí na jednoduché otázky, a vyvozují z toho, že zde Templáři ukryli svůj poklad těsně před tím, než je nechal francouzský král upálit jako kacíře, když po něm chtěli vrátit zapůjčené peníze.

Rønne, BornholmRønne, BornholmOstrov Bornholm pak patřil Dánsku, hanzovnímu městu Lübeck, Švédsku a pak zase Dánsku.
V roce 1940 Bornholm okupovali Němci a 8. května 1945, zatímco v Dánsku slavili konec války, srovnaly bombardéry Rudé armády města Rønne a Nexø se zemí, Bornholm okupoval Sovětský svaz a Dánsku ho nerad vrátil až rok po skončení války.

V Rønne je na první pohled vidět, že ten zbytečný kobercový nálet v poslední den války provedli Sověti důkladně.
Při bloumání centrem jsem našel jen pár původních hrázděných baráčků.

Ivana s Pavlem objevili u přístavu půjčovnu kol a chtějí vyrazit na 25 kilometrů vzdálený hrad Hammershus z 13. století.
To já sice taky, ale když jsem včera při plavbě podél pobřeží viděl výškové poměry ostrova, na kole tam rozhodně nepojedu. Mám jenom jedny nohy a ještě je budu potřebovat.

Martin nám slibuje večeři a odchází lovit na loď vodní žoužel, já odjíždím za 44 dánských korun autobusem do městečka Sandwig a kapitán se zbytkem posádky vyráží na sever na kole.

Hrad Hammershus na severozápadním cípu ostrova Bornholm stojí na nepřístupné skalní plošině 74 metrů nad mořskou hladinou. Obvod vnějších hradeb měří přibližně ¾ kilometru a vlastní vnitřní hrad chrání další prstencová hradba.
Počátkem dvanáctého století ho vystavěl arcibiskup z Lundu, v 17. století z něj udělali kriminál a v 18. století ruinu, protože si ho místní obyvatelstvo začalo rozebírat na stavební materiál.
Dnes je tato monumentální stavba, od roku 1822 památkově chráněná, největší hradní zříceninou v severní Evropě.

Po sympatickém zjištění, že vstup na hrad je zadarmo, jsem dvě hodiny obdivoval krásné výhledy na pobřežní útesy a prozkoumával hradní zříceniny.

Například kuchyně, ležící v západním křídle hradu vedle jídelny pro mužstvo, byla hodně zajímavá.

Jak jsem tam vyčetl z popisky, tak hradní posádka ve středověku jedla hodně ryb a masa (asi dvakrát víc než chleba a kaše). A protože bylo maso nasolené a po slaném je žízeň, pro každého člena posádky hradu se počítalo s denní spotřebou nejméně šesti litrů piva.
To bylo ovšem v civilizovaných dobách, když ještě nevynalezli spotřební daň.
Nyní stojí v občerstvovací stanici pod hradem Hammershus čtyři deci Tuborgu přes 6€.

Ostrov BornholmPo prohlídce hradu se za 22 dánských korun vracím autobusem ze Sandwigu do Hasle, kde se chci podívat do toho muzea uzení sleďů.
Moc se do něj těším. Ráno jsem jako denní krmnou dávku nafasoval hromadu tatranek a müsli tyčinek a teď, v půl čtvrté odpoledne, mi už občas dělá problémy otevřít slepené čelisti.

Bohužel jsem si u maríny Hasle všimnul šipky k informačnímu středisku a vydal se podle ní.
Informační středisko mělo už dávno zavřeno a když jsem se od něj pokoušel dostat zpět k moři, abych pak vyrazil po pobřeží pěšky do Rønne, tak jsem tu muzeální udírnu o jeden blok obešel (jak jsem pak zjistil z mapy).

Smutně jsem tedy na pobřežním útesu schřoupal svou poslední tatranku, vyrazil na pochod k lodi a neúspěšně se pokoušel najít po cestě nějaké zařízení, kde bych si mohl dát pivo.

Úsloví "Pije jako Dán" je nesmysl. Nemají kde. Přinejmenším na Bornholmu.
Nakonec v Rønne ze zoufalství utrácím posledních 23 dánských korun za obrovskou porci zmrzliny se šlehačkou a čokoládou. Všude jinde už měli zavřeno a pivo nebylo kde koupit.

RybářOstrov BornholmMartin s lovením večeře také moc neuspěl.
V první polovině odpoledne vždycky chytil malou šerednou rybu, sundal jí z háčku, hodil do vody a za čtvrt hodiny jí chytil znovu.
Když jí chytil pošesté, pojmenoval jí Karel.

V druhé polovině odpoledne začal pro jistotu ulovené ryby dávat do vezírku. Tím si ověřil, že v maríně žije Karlů několik.
Zřejmě to byli sourozenci. Malí, oškliví, nesympatičtí a blbě čuměli. Nakonec všechny pustil a k večeři byly špagety.

Předchozí: Z Ystadu na Bornholm Následující: Z Bornholmu do Breege

Nahoru ^

Creative Commons License
Miroslav Jaroš
Praha 8
Kontakt: Elektronická pošta, telefon 603 449 974
www.miroslavjaros.cz