Plavba kolem Rujány

Třetí den plavby z přístavu Sassnitz do maríny Peenemünde

Skip Navigation LinksÚvodní stránka > Jachting > Plavba kolem Rujány 2009 > Ze Sassnitz do Peenemünde

Jachting na BaltuZačátek úterka měl málem velmi nepříjemný konec.
Když jsme včera večer zašli na nábřeží na pivo, nezůstalo jen u jednoho, protože nám značka Lübzer Pils opravdu zachutnala. Moje střevní mikroflóra ovšem měla na věc jiný názor a ráno si začala stěžovat. Vystartoval jsem ze spacáku jako raketa, seskočil z lodi na nábřeží a když mi padl zrak na šipku "WC 1km", vyrazil mi na čele studený pot.
V tom okamžiku kolem projela dodávka na čištění TOITOI kadibudek, která se vracela od konce mola. Že by? Skutečně tam byla, ani ne sto metrů daleko. Občas člověku stačí ke štěstí tak málo…

Vítr vane zhruba stejně jako včera, takže vůbec. Zatím to moc nevadí, v deset hodin otevírají na dieselové ponorce britské Royal Navy HMS Otus, která v Sassnitz stojí jako muzejní exponát, a my vyrážíme na prohlídku. Expozice je trošku multimediální, takže jak procházíme jednotlivými oddíly, každou chvilku se z amplionů ozve pokřik "Achtung alarm", pak začne kovově ťukat vyhledávací paprsek ASDICu a celá sekvence je ukončena výbuchy několika hlubinných náloží. Je to strašně zajímavé a poučné, podívat se na palubu ponorky, proti které byly ponorky z druhé světové války předpotopním krámem, ale sloužit bych na ní tedy rozhodně nechtěl.

Ponorka HMS OtusPonorka HMS OtusPonorka HMS Otus
Ve zkratce: HMS Otus, britská dieselová ponorka třídy Oberon, je 90m dlouhá, 8m široká a v dobách, kdy byla v provozu, měla ponor 5,5 metru. Posádku tvořilo 68 mužů.
Mohla se ponořit až 300 metrů hluboko, na hladině plula rychlostí 12 uzlů a pod hladinou rychlostí 17 uzlů.
Více fotografií a informací o ponorce je na zdejší stránce "Ponorka HMS Otus"
Ponorka HMS OtusPonorka HMS OtusPonorka HMS Otus

Jachting na BaltuJachting na BaltuV půl jedné vyplouváme ze Sassnitz. Na motor, protože lehký vánek vane přímo proti a kdybychom jeli na plachty, buď bychom nabourali pobřeží, nebo frčeli moc na sever. Naším cílem je totiž Peenemünde, kde za války Wernher Magnus Maximilian Freiherr von Braun vymýšlel své V2, které o čtvrt století později dostaly ve formě rakety Saturn 5 Američany na Měsíc.

O hodinu později nevěříme vlastním očím. Poté, co jsme dnešní dopoledne strávili na skoro padesát let staré anglické ponorce, se nám na pravoboku vynořuje současná ponorka v činné službě a míří k pobřeží.
Čučíme jak kočka z roští kde se tam vzala. Periskopová hloubka německých ponorek za druhé světové války byla 15 metrů a náš hloubkoměr neukazuje ani dvacet metrů od vodorysky.
Skoro to vypadá, jako kdyby ta ponorka měla kolečka a jezdila po dně.

Jachting na BaltuOstrov RudenVe dvě hodiny vztyčujeme plachty, točíme na jih a ve dvojce větru, kterému jenom z optimismu neříkáme bezvětří, míříme do vyznačené plavební trasy mezi nejvýchodnějším cípem Rujány a ostrovem Ruden.

Naštěstí během odpoledne vítr trošku zesiluje, takže přes východní cíp Greifswaldské zátoky jedeme rychlostí kolem šesti uzlů, míjíme několik starých radiomajáků, které za války navigovaly německé stíhače na letiště v Peenemünde a nyní opuštěně čouhají z moře, a před šestou vplouváme do ústí Peene.

V sedm večer se vyvazujeme mezi kůly v maríně v Peenemünde. Na vnější straně mola stojí velký majitelský katamarán, který by se dovnitř maríny nevešel, a kromě něj jsme zde jediná obydlená loď. Hafenmeister je ještě kupodivu v práci, takže mu platíme 11€ za marínu a pro každého člena posádky kupujeme za 1€ žeton do sprchy.

Jachting na BaltuJachting na BaltuZcela zbytečně, jak se ukazuje. Budova maríny je sice úplně nová, dokonce ještě asi není ani úplně dokončený interiér, ale prostřední pánská sprcha už je rozbitá a teče z ní teplá vody kdykoliv, žeton nežeton.

Kolem pobřeží se rozkládá dost bažin a v nich žije spousta poletujících breberek, které nám celý večer pijou krev. Protože jsme jediná obydlená loď v maríně a protože nás nenapadlo zavřít dveře dřív, než jsme v kajutě rozsvítili, všechny tyhle bzíkající potvory si u nás v kajutě dali slet.
Takže se půl hodiny před spaním bavíme jako prostí pobíječi much: Zavřeli jsme vstup i lukny, nechali svítit jen jedno světlo v salónu a všechny breberky, které kolem něj krouží, se pokoušíme rozplesknout o strop ručníkem.
Poučení pro příští návštěvu Peenemünde: Vzít si sebou nějaký hmyzovrah ve spreji.

Předchozí: Z Glowe do SassnitzNásledující: Z Peenemünde do Thiessow

 

Nahoru ^

Creative Commons License
Miroslav Jaroš
Praha 8
Kontakt: Elektronická pošta, telefon 603 449 974
www.miroslavjaros.cz