Holandsko na lodi

Lemmer - Nemůžeme najít moře - Vlnobití na jezerech - Zpět ve Sneeku

Groote Brekken, Holandsko Když si člověk hned po ránu uvědomí, že dneska musíme loď vrátit, začíná mu to být hodně líto.
Sice máme na dnešek celkem dlouhou trasu, ale protože na ní existuje spousta zkratek, na jezeře Groote Brekken odbočujeme z naší naplánované trasy na jih a jedeme do Lemmeru.
Jezero je sedm kilometrů dlouhé a jedeme proti silnému jižnímu větru. Vytváří vysoké vlny, kterými se příď lodi s  mohutným rachotem probíjí a vodní tříšť stříká až na okna kormidelny, takže každou chvilku musíme pouštět stěrače. Potřebovaly by vyměnit stírací gumičky.

Lemmer, Holandsko Lemmer je poslední město, jež na naší dovolené navštěvujeme. Ani o něm se náš průvodce nezmiňuje.
Město původně leželo na břehu zálivu Severního moře, kterému se říkalo moře Zuiderské. Pak přes ústí zálivu postavili hráz, záliv přejmenovali na Ijsselmeer a řeky, které se do zálivu vlévají, za ta léta nahradily slanou vodu vodou sladkou. Takže místní obyvatelé vlastně bydlí místo u moře u jezera.
Na palubní desce naši lodi je tabulka s přísným zákazem na Ijsselmeer vyplouvat.

Lemmer, Holandsko Jak jsme zjistili po našem návratu z dokumentárního filmu v televizi, v Lemmeru je obrovská parní přečerpávací stanice, která pumpuje přebytečnou vodu z polderů do moře. Pracuje sice jenom když nestíhají elektrická čerpadla, ale i po více než sto letech je dokonale funkční.
Tuhle čerpací stanici jsme neviděli.
My jsme vlastně neviděli ani Ijsselmeer, protože jsme si mapu nechali na lodi a ve městě se nám povedlo se tak úžasně dezorientovat, že jsme k moři vůbec netrefili.
Je to škoda, ty televizní záběry vypadaly moc hezky.

Lemmer, Holandsko Iva konečně našla to správné kýčoviště a koupila si jako suvenýr docela pěkný hrneček na kafe. Mamut si jeden koupil taky, teď si do něj vaří kafe a pochvaluje si, že mu v něm to kafe krásně stydne. Mamut totiž má rád studené kafe, barbar.
Bušek si chtěl koupit větrný mlýn, který by se točil, když se na něj fouká, ale vyrábět něco takového asi v Holandsku zatím nikoho nenapadlo.
Cestou k lodi potkáváme zvláštní strom. Vypadá, jako kdyby byl z umělé hmoty. I když ho ošaháváme, vypadá, jako kdyby byl z umělé hmoty. Ale pak jsme jich našli ještě několik, každý vypadal trochu jinak a byly dost vysoké, takže usuzujeme, že asi budou přírodní.

Plavba po kanálech, Holandsko Přesně v poledne odplouváme z Lemmeru a míříme zpět po jezeře Groote Brekken na trasu. Vítr teď vane odzadu, takže sice tolik nešploucháme, ale zato nám fouká smrad z výfuku rovnou do kajuty. Kritická situace nastává při odbočení z jezera na kanál Follegasloot, když musíme jet kus cesty bokem k vlnám. Loď se divoce zmítá, otevřená dvířka buší jako zběsilá, zavřená dvířka se otevírají a přidávají se k bušení a celá posádka by potřebovala být chobotnicí, aby se mohla jednou rukou držet a zbývajícíma rukama chytat předměty, létající po kajutách.

Stavidlo

V půl třetí podjíždíme dálniční most ze Sneeku do Joure. Od něj je to skoro dvě hodiny plavby do Sneeku, zatímco večer, až po něm ze Sneeku pojedeme, to bude trvat autem asi devět minut.
V půl čtvrté vaříme obědovečeři na ostrově, oddělujícím veliké jezero před Sneekem od menšího jezera před Sneekem a v půl páté vyrážíme k loděnici.

Zdymadlo Joustersluis Přistání v půjčovně ve Sneeku byl zatím nejkomplikovanější zážitek, který jsme při řízení lodi zažili. Mysleli jsme si, že už loď docela umíme řídit, ale tohle nás z toho dojmu vyléčilo.
Obsluha po nás chtěla, abychom v silném bočním větru zajeli v polovině přístavního bazénu k můstku, a ještě k tomu pozadu.
Nebudu popisovat co se dělo při obou našich pokusech o přistání, protože bych musel citovat výrazy, které se většinou vytečkovávají, ačkoliv je každý zná. Řekněme že na lodi vládla vzrušená atmosféra a posádka silně zvyšovala hlas.
Nakonec jsme nabrali pana instruktora, který s lodí přistál.
Ale nutno říct, že i tomu to dalo docela práci a tři lidi se museli podle jeho nesrozumitelných pokynů chytat okolních lodí, odtlačovat se od nich nebo se k nim přitahovat, a že když jsme pak to přistání objektivně zhodnotili, nebyl to jednoduchý manévr.

Pak umýt paluby, dotankovat přes sto litrů nafty (takže jsme vyjeli přes půlku nádrže a ukazatel paliva ukazoval pořád plnou nádrž), zaplatit ji a máme po dovolené.

<< ČtvrtekÚvod >>

 

Nahoru ^

Creative Commons License
Miroslav Jaroš
Praha 8
Kontakt: Elektronická pošta, telefon 603 449 974
www.miroslavjaros.cz